(Založena nová stránka: [[Soubor:Chufuova-pyramida-plan.png|thumb|right|Schematický průřez Cheopsovy pyramidy: 1. původní vstup 2. nový vstup 3. sestupný průchod 4. tunel sestupný 5. doln...) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor:Chufuova-pyramida-plan.png|thumb|right|Schematický průřez Cheopsovy pyramidy: | + | [[Soubor:Egyptske-Pyramidy-Sfinga.jpg|right|300px]] |
+ | [[Soubor:Chufuova-pyramida-plan.png|thumb|right|Schematický průřez Chufuovy (Cheopsovy) pyramidy: | ||
1. původní vstup | 1. původní vstup | ||
2. nový vstup | 2. nový vstup | ||
Řádka 15: | Řádka 16: | ||
Chufuova pyramida (taky známá jako Cheopsova pyramida nebo Velká pyramida) | Chufuova pyramida (taky známá jako Cheopsova pyramida nebo Velká pyramida) | ||
- | Jedná se o největší známou kamennou stavbu vybudovanou v období starověku. Zároveň taky první a současně '''jediný do dnešní doby zachovaný z | + | Jedná se o '''největší známou kamennou stavbu vybudovanou v období starověku'''. Zároveň taky první a současně '''jediný do dnešní doby zachovaný z antických divů světa'''. Dnes je pyramida pokládána za nejcharakterističtější symbol staroegyptské civilizace. Proto je také jedním z nejvíce navštěvovaných míst při návštěvě Káhiry. |
+ | |||
+ | '''Největší pyramida na světě''' byla postavena jako hrobka pro egyptského krále (faraona) Cheops (stareegyptsky Khufu) , který vládl v průběhu 4. Dynastie Staré říše (asi 2620-2580 př. n.l.). | ||
+ | |||
+ | Jako místo pro svůj projekt si Cheops nevybral královskou nekropoli Dahshur jako jeho předchůdce Sneferu, ale tzv. plošin Giza v pohoří Mukkatam. | ||
+ | |||
+ | Staroegyptsky bylo místo nazýváno Akhet Chufu (Cheopsovův horizont). V klasickém starověku se ji řecky říkalo Velká cheopsova pyramida nebo egyptska pyramida. | ||
+ | |||
+ | Délka strán je 230 metrů. Původně měla na výšku 147 metrů. Vzhledem k tomu, že sloužila jako lom v pozdějších letech, jejich výška je stále 138,75 metrů. Postavena je přesně v souladu se čtyřmi světovými stranami a rozdíl v délce svých čtyřech stranách je méně než jedna promile. Úhel stěn je 51°50′. Jako stavební materiál byl použit hlavně lokálně vyskytují-se vápenec. Pro některé komory byla také použita žula. | ||
+ | Obložení pyramidy se původně skládalo z bílého vápence Tura, který byl téměř úplně odstraněn ve středověku. | ||
+ | |||
+ | Původní vchod na severní straně vede do komorového systému, který se skládá ze tří hlavních komor: * Králova komora | ||
+ | * Královnina komora | ||
+ | * dolní komora | ||
+ | V Králově komoře byl faraon pravděpodobně pohřben. Mrtvola nebo pohřební předměty nebyly nalezeny. Pyramida byla zřejmě vyrabována a to nejpozději ve středověku, pravděpodobnější ale za faraónových časů. Funkce každé komory systémů ve Velké pyramidě není jasná. | ||
+ | |||
+ | Rozmístění komor pravděpodobně souvisí s vesmírem a odráží náboženskou víru, stejně tak myšlenku zmrtvých-vstání mrtvého faraóna. | ||
+ | |||
+ | Na východní straně pyramidy se nachází zádušní chrám, z něhož zůstaly dnes jen základy. Z hráze a údolní chrámu téměř nic nezůstalo kámen na kameni. V přilehlém východním hřbitovu byli pohřbeni příbuzní faraona Cheopse. Patří mezi několik velkých Mastab (hrobek vládnoucích vrstev) hlavně pro své syny a jejich manželky a tři královniny pyramidy, jejichž přiřazení k jednotlivým královen a princezen , ale nemůže být jednoznačně určeno. Čtvrtá menší pyramida sloužila jako kultovní pyramida pro krále. Na západě byl vytvořen hřbitov z menších Mastab, především pro vysoce postavených úředníky. V prostředí Cheopsovy pyramidy bylo objeveno sedm lodních jám, dvě z nich stále neporušené a zapečetěné. Králova loď byla zrekonstruována ze 1224 pozůstalých částí. Od roku 1982 je vystavena v muzeu lodí. Význam královských lodí dosud není jasný. Možná se nějak vztahují na pohřeb nebo nějaký posmrtný život. | ||
+ | |||
+ | Již starověcí historici se zabývali Cheopsovou pyramidou, zejména Herodotus z Halikarnasu, který žil více než 2000 let po stavbě pyramid. Jeho informace přišla částečně z pochybných zdrojů a napsal ji z hlediska Řeků. V 15. století byla oblíbeným cílem evropských turistů a od 18. století výzkumných expedic. Pozdější výzkumy Flinders Petrie, zakladatele moderní egyptské archeologie, vyvrátily řadu mýtických představ. V poslední době byla zkoumána především královnina komora. | ||
== Adresa == | == Adresa == | ||
+ | |||
+ | Gíza, Káhira, Egypt | ||
* 29°58′45.03″N 31°08′03.69″E | * 29°58′45.03″N 31°08′03.69″E | ||
[[Kategorie:Egypt]] [[Kategorie:Atrakce v Káhiře]] [[Kategorie:Atrakce v Egyptě]] [[Kategorie:UNESCO v Egyptě]] [[Kategorie:UNESCO]] [[Kategorie:Divy světa]] | [[Kategorie:Egypt]] [[Kategorie:Atrakce v Káhiře]] [[Kategorie:Atrakce v Egyptě]] [[Kategorie:UNESCO v Egyptě]] [[Kategorie:UNESCO]] [[Kategorie:Divy světa]] |
Chufuova pyramida (taky známá jako Cheopsova pyramida nebo Velká pyramida)
Jedná se o největší známou kamennou stavbu vybudovanou v období starověku. Zároveň taky první a současně jediný do dnešní doby zachovaný z antických divů světa. Dnes je pyramida pokládána za nejcharakterističtější symbol staroegyptské civilizace. Proto je také jedním z nejvíce navštěvovaných míst při návštěvě Káhiry.
Největší pyramida na světě byla postavena jako hrobka pro egyptského krále (faraona) Cheops (stareegyptsky Khufu) , který vládl v průběhu 4. Dynastie Staré říše (asi 2620-2580 př. n.l.).
Jako místo pro svůj projekt si Cheops nevybral královskou nekropoli Dahshur jako jeho předchůdce Sneferu, ale tzv. plošin Giza v pohoří Mukkatam.
Staroegyptsky bylo místo nazýváno Akhet Chufu (Cheopsovův horizont). V klasickém starověku se ji řecky říkalo Velká cheopsova pyramida nebo egyptska pyramida.
Délka strán je 230 metrů. Původně měla na výšku 147 metrů. Vzhledem k tomu, že sloužila jako lom v pozdějších letech, jejich výška je stále 138,75 metrů. Postavena je přesně v souladu se čtyřmi světovými stranami a rozdíl v délce svých čtyřech stranách je méně než jedna promile. Úhel stěn je 51°50′. Jako stavební materiál byl použit hlavně lokálně vyskytují-se vápenec. Pro některé komory byla také použita žula. Obložení pyramidy se původně skládalo z bílého vápence Tura, který byl téměř úplně odstraněn ve středověku.
Původní vchod na severní straně vede do komorového systému, který se skládá ze tří hlavních komor: * Králova komora
V Králově komoře byl faraon pravděpodobně pohřben. Mrtvola nebo pohřební předměty nebyly nalezeny. Pyramida byla zřejmě vyrabována a to nejpozději ve středověku, pravděpodobnější ale za faraónových časů. Funkce každé komory systémů ve Velké pyramidě není jasná.
Rozmístění komor pravděpodobně souvisí s vesmírem a odráží náboženskou víru, stejně tak myšlenku zmrtvých-vstání mrtvého faraóna.
Na východní straně pyramidy se nachází zádušní chrám, z něhož zůstaly dnes jen základy. Z hráze a údolní chrámu téměř nic nezůstalo kámen na kameni. V přilehlém východním hřbitovu byli pohřbeni příbuzní faraona Cheopse. Patří mezi několik velkých Mastab (hrobek vládnoucích vrstev) hlavně pro své syny a jejich manželky a tři královniny pyramidy, jejichž přiřazení k jednotlivým královen a princezen , ale nemůže být jednoznačně určeno. Čtvrtá menší pyramida sloužila jako kultovní pyramida pro krále. Na západě byl vytvořen hřbitov z menších Mastab, především pro vysoce postavených úředníky. V prostředí Cheopsovy pyramidy bylo objeveno sedm lodních jám, dvě z nich stále neporušené a zapečetěné. Králova loď byla zrekonstruována ze 1224 pozůstalých částí. Od roku 1982 je vystavena v muzeu lodí. Význam královských lodí dosud není jasný. Možná se nějak vztahují na pohřeb nebo nějaký posmrtný život.
Již starověcí historici se zabývali Cheopsovou pyramidou, zejména Herodotus z Halikarnasu, který žil více než 2000 let po stavbě pyramid. Jeho informace přišla částečně z pochybných zdrojů a napsal ji z hlediska Řeků. V 15. století byla oblíbeným cílem evropských turistů a od 18. století výzkumných expedic. Pozdější výzkumy Flinders Petrie, zakladatele moderní egyptské archeologie, vyvrátily řadu mýtických představ. V poslední době byla zkoumána především královnina komora.
Gíza, Káhira, Egypt